Značení stíhacích letadel Luftwaffe

Post date: Aug 13, 2015 7:44:24 PM

Během druhé světové války musely být všechny letouny Luftwaffe v první linii označeny Balkenkreuzem a svastikou. Balkenkreuz není, jak se často nesprávně překládá, balkánský kříž, ale břevnový kříž. V heraldickém smyslu vychází z heroltské figury kůlu překříženého břevnem nebo obecné figury známé jako řecký kříž. Použit byl zřejmě pro svoji vazbu na znak řádu Německých rytířů. V německé armádě byl přijat v polovině dubna 1918 (asi týden před smrtí Manfreda von Richthofen) a používán u Luftstreitkräfte (německé letectvo za 1. světové války). Za 2. světové války ho používaly všechny složky Wehrmachtu. V Luftwaffe byl používán ve dvou verzích:

Balkenkreuz s úzkým okrajem na vrchních plochách křídel.

Balkenkreuz s širokým okrajem na trupu a spodních plochách křídel.

Obecné značení letadel Luftwaffe. Balkenkreuz neboli kříž Wehrmacht se kreslil na zadní část trupu a z obou stran na křídlech. Svastika se umísťovala na vertikální stopce ocasní části. Podle svastiky v bílém kruhu a červeném poli okamžitě poznáme předválečný typ značení.

Protože se později zjistilo, že Balkenkreuz tvoří vlastně výrazný terč, přestal se malovat černý kříž a zůstaly jen bílé okraje na maskovacím podkladu.

Pod uzávěrem palivové nádrže se nacházel v žlutém trojúhelníku lemovaném bílým okrajem kód typu paliva:

80 oktanů

87 oktanů

87 oktanů

100 oktanů

Způsob značení vítězství na Me Bf 109

Příjemci Rytířského kříže jej mívali nakreslen nad označením jednotlivých sestřelů

Oberleutnant Frank Liesendahl, Staffelkapitän 10/JG2 (stíhací bombardéry), do 26.6.1942 potopil 20 lodí o výtlaku 63 000 tun

Všechny letouny jednotek Luftwaffe s výjimkou Jagdgeschwader (stíhací) a zčásti Schlachtgeshwader (střemhlavé bombardovací) byly označovány čtyřznakovým kódem; vždy dva znaky před a dva znaky za Balkenkreuzem. Stíhací jednotky používaly kódovací systém, který byl vhodnější pro jejich styl boje, kdy bylo třeba rychle identifikovat letadlo spolubojovníka. Letouny štábů měly poměrně velké černé symboly, umístěné na trupu před křížem. Tyto znaky byly hodně standardizovány, ale při praktickém použití se vyskytovalo mnoho variant i individuálních úprav.

Symboly Geschwader štábu (štábu eskadry) byly obecně podobné symbolům Gruppen štábu (štábu skupiny), ale měly za krokví (chevron) svislé i vodorovné pruhy. Jednotlivé Gruppen byly označovány symbolem, který byl umístěn na trupu za křížem s výjimkou I. Gruppe, která symbol neměla.

Běžné stroje byly označeny barevným číslem, které identifikovalo jednotlivé letadlo ve Staffel a barva identifikovala Staffel, ke které byl letoun přiřazen. Směrnice upřesňovala, že číslo má být na trupu před křížem. Osobní znak pilota byl umístěn obvykle hned pod dveřmi kokpitu. Příslušnost k bojové jednotce Geschwader, Gruppe i Staffel se rovněž vyjadřovala pomocí emblémů. Zde existovalo množství variant. Někdy byly použity všechny tři emblémy, někdy jeden a někdy žádný. Také příslušnost jednoho emblému k bojové jednotce se někdy měnila podle toho, jak se jednotky spojovaly či přesouvaly. Pomocí tohoto systému bylo možné identifikovat Geschwader, Gruppe, Staffel i pilota, který letadlo užíval.

Detaily použitých emblémů